Francie

Francie – rady na cestu
Francie: cestovní doklady

Občan ČR může vstupovat a pobývat na území ostatních členských států EU bez zvláštních omezení, a to pouze na základě platného cestovního dokladu nebo průkazu totožnosti. Od 1.1.2006 nabývá účinnosti novela zákona o cestovních dokladech (č. 559/2004 Sb.), podle které lze k opuštění území ČR k cestě do států EU jako cestovní doklad použít občanské průkazy se strojově čitelnými údaji pokud nemají oddělenu vyznačenou část (tj. bez odstřiženého rohu). Dle vyjádření MV ČR je občanský průkaz cestovním dokladem pouze pro držitele dokladu. MV ČR tedy nedoporučuje, aby občan ČR mladší 15 let, který cestuje společně s rodičem a je zapsán v jeho občanském průkaze, cestoval bez vlastního cestovního dokladu pouze na základě tohoto zápisu v občanském průkaze.
Francie: celní předpisy

Osoba cestující z EU může do Francie bezcelně dovézt zboží pro svou spotřebu, pro spotřebu své rodiny nebo jako dárky pro své přátele. Od celních poplatků je osvobozen neobchodní dovoz. V hotovosti lze převážet nejvýše 10.000 EUR na osobu, při vyšší částce je ohlašovací povinnost.
Francie – důležité informace:

Francie je z hlediska bezpečnosti standardní evropskou zemí. V Paříži a v dalších velkých městech a dále ve středomořské oblasti je třeba zvýšené opatrnosti. Riziko hrozí na všech frekventovaných místech a v tlačenici. Proto je třeba dodržovat základní pravidla opatrnosti. Hlídejte si kabelky a kapsy, šperky, náušnice, nápadné hodinky nechte rovnou doma. Neprovokujte zloděje ležérně zavěšenými fotoaparáty, peněženkami v zadní kapse kalhot a zlatými řetízky na krku. Na pláž nenoste větší množství peněz a nenechávejte zde doklady, fotoaparáty a videokamery bez dozoru.
Hotely neručí za věci ponechané volně v hotelovém pokoji. Pokud si kamery a fotoaparáty neberete s sebou ven, patří do trezoru společně s pasem a letenkou. Pokojový trezor nebo bezpečnostní schránku na recepci si lze obvykle pronajmout za poplatek přibližně 10 € za týden, pokud není v ceně pokoje. V případě ztráty, odcizení nebo znehodnocení pasu je třeba získat náhradní cestovní doklad na českém zastupitelském úřadu.

Zdravotní péče je na velice dobré úrovni. Vzhledem k vysokým cenám za lékařské ošetření je nutné se před cestou pojistit. Při hospitalizaci vyžaduje nemocnice buď pojištění nebo písemný závazek, že pacient nebo jeho rodina uhradí náklady za léčení. Přitom cena za pobyt v nemocnici se pohybují mezi 610 – 1.200 Euro na den.

Důležitá telefonní čísla:

První pomoc (SAMU) … 15

Policie – pohotovostní služba … 17

Hasiči … 18

Kreditní karty akceptované ve Francii: American Express, Carte Bleue, Diners Club, Visa, Mastercard. Jsou přijímány v hotelích, restauracích, obchodech a u benzinových čerpadel. Kartami Visa a Mastercard lze platit také mýtné na dálnicích. Jednoduše tu lze platit kartou. Při platbě v obchodě je transakce většinou bez poplatku, výběr z bankomatu se hradí podle sazeb banky, která kartu vydala. Tyto poplatky však bývají vysoké – začínají obvykle na částce rovnající se zhruba stokoruně za jeden výběr.

Banky: pondělí až pátek 9.00 – 12.00 a 14.00 – 16.00 hod., v Paříži 10.00 – 17.00, v obchodních centrech jsou banky otevřeny v sobotu, pak však zůstávají zavřeny v pondělí.

Pošty: pondělí až pátek 8.00/9.00 – 18.00/19.00 hod., sobota 8.00/9.00 – 12.00 hod.

Muzea: pondělí až neděle 10.00 – 17.00 hod. (zavřeno v pondělí nebo v úterý), v provinčních městech jsou muzea mezi 12 a 14 hodinou zavřena.

Elektrické napětí: 230 V (jako v ČR). Zástrčky jsou tvořeny dvojicí kulatých kolíků o průměru 4 mm nebo 4,8 mm s roztečí 19 mm. Nemají zemnění, ochrana je zajištěna dvojitou izolací. Zásuvky mají tvar odpovídající zástrčkám. Někdy se může vyskytnout také zástrčka s dvojicí kulatých kolíků s roztečí 19 mm a otvorem se zemnicím vodičem. Průměr všech kolíků je 4,8 mm. Pro naše kulaté tříkolové zástrčky je nutný adaptér, pro naše ploché dvoukolíkové zástrčky adaptér nutný není.

Klima Francie je různorodé díky velké rozloze země a rozmanitosti přírodních podmínek. Hlavní vliv má vzdálenost od Atlantského oceánu a krajinný reliéf. Na západě převládá oceánské klima s vlhkými a chladnými léty, směrem na východ ubývá srážek a zvětšuje se rozdíl mezi letními a zimními teplotami. V horách se projevuje vliv vnitrozemí, léto je teplejší a zimy tuhé. Hory mají výrazně více srážek než nížiny. V centrální a severní části včetně Paříže jsou zimy chladné a léto horké. Středomořská oblast má vlastní typ podnebí s horkými léty a občasným suchým a studeným severozápadním větrem, zvaným mistral. V létě převládají slunečné dny, většina srážek spadne v zimě. Obdobné podnebí má i Korsika, ovšem s vyššími průměrnými teplotami, což odpovídá její jižnější poloze.

Jediným úředním jazykem v celé zemi je francouzština. V některých oblastech se lze setkat i s dalšími jazyky, které však nemají úřední statut, například s baskičtinou v Akvitánii, bretonštinou v západní části Bretaně, alsaštinou v Alsasku, provensálštinou na jihovýchodě nebo italštinou na Korsice. Francouzi jsou velmi hrdí na svůj jazyk a většina si těžko zvyká na to, že jeho význam jako světového jazyka klesá. U návštěvníků vždy ocení znalost francouzštiny, nebo aspoň snahu, a reagují vstřícně a tolerantně. Je proto nejen zdvořilé, ale i praktické, když se naučíte alespoň několik základních frází. Mladí lidé umějí anglicky, právě tak se bez problémů domluvíte ve všech horských střediscích. V turistických oblastech, zejména na Azurovém pobřeží a v lyžařských střediscích, jsou jídelní lístky v angličtině, případně v němčině samozřejmostí a také s personálem se těmito jazyky domluvíte. S angličtinou by neměl být problém ani ve zdravotnických zařízeních a lékárnách.
Ceny potravin ve Francii:

Ceny potravin ve Francii jsou v porovnání s tuzemským trhem, ale i například Řeckem či Španělskem vyšší. Například za bochník chleba či typickou bagetu se tu platí více než 30 Kč a za litr a půl stolní vody i přes 50 Kč. Levné je pro tuzemce snad jen víno, které lze ve velkých samoobsluhách načepovat do plastikových lahví. Litr vyjde zhruba na 34 Kč. Drahé nejsou ani stoprocentní ovocné šťávy. Litrové balení je možné sehnat už za necelé 1 €, okolo 25 Kč. Nejlevněji se nakupuje, podobně jako v ostatních zemích v hyper- a supermarketech, například Auchan, Leclaerc, Mammouth, Euromarché. Ty se většinou nacházejí zcela mimo město, je k nim tedy nutné dojet autem. Přímo ve městech patří k levnějším síť samoobsluh Ed I´ Epicier, případně Franprix. Ceny v těchto samoobsluhách jsou zhruba o 10 až 15 % vyšší než v hypermarketech. Naopak velmi drahá je exklusivní síť samoobsluh Félix Potin. Nejvýhodnějším a cenově nejpřijatelnějším způsobem stravování jsou sendviče, které si můžete koupit u stánků na ulici, v samoobslužných jídelnách, v tzv. „le café“ nebo „tabac“, v prodejnách masa a uzenin apod. Jejich cena se pohybuje v rozmezí 1,50 – 3,50 €. Káva stojí 1 €, káva s rohlíkem 1,50 €.

V samoobslužných jídelnách si můžete koupit jídlo podle tzv. Menu + prix fix – menu za jednotnou cenu s omezeným výběrem jídel. Za levnější oběd nebo večeři zaplatíte 10,50 – 14 €. Plněnou bagetu v kiosku lze pořídit zhruba od 3,20 do 4,50 €, tedy mezi sto a sto čtyřiceti korunami. V levných restauracích se za menu sestávající z předkrmu, hlavního jídla a zákusku platí od 9 do 12,50 €.

Kuchyně, jídlo a stolování jsou jednou ze základních součástí francouzské kultury. Pokud jde o druhy jídel, spíše než o kuchyni francouzské je namístě mluvit o kuchyni jednotlivých regionů či dokonce departementů. Některé rysy však mají společné: pestrost jídel, bohatství zeleniny a ovoce, co nejčerstvější suroviny a šetrné způsoby jejich úpravy, vynikající sýry a víno. Velmi často se používají vejce, ať již přímo, nebo v moučnících.

Francouz jí zásadně třikrát denně, případně má ještě dopolední svačinu, děti ještě svačinu odpolední. Hlavním jídlem dne je večeře, podávaná zpravidla kolem 20. hodiny. Ve Francii se vyrábí na čtyři stovky druhů sýrů, a to z kravského, ovčího a kozího mléka. Sýry jsou završením oběda či večeře a servírují se zpravidla v několika druzích. Kromě sýrů je vždy součástí stolu bílý francouzský chléb, nadýchaný jako vata a s křupavou kůrkou, takže jej nelze krájet a k jídlu se láme. Nejlepší je čerstvý a ještě teplý. Jeho nejběžnějším tvarem jsou bagety, ale pečou se i velké bochníky a další tvary. K jídlu se podávají také tmavé a celozrnné druhy. Chleba je často jedinou přílohou (odborníci ve Francii rozlišují přes třicet základních druhů chleba). Francouzi chleba zásadně nakupují v malých místních pekárnách (boulangeriích). Zelenina je součástí menu v každé době, syrová jako salát, sterilovaná nebo zapečená. Nejčastěji to jsou artyčoky, chřest, špenát (v celých listech), baklažány a čekanka, karotka, květák, zelený hrášek nebo fazolové lusky.

Běžnou součástí jídel jsou též omáčky a polévky, připravované v překvapivě mnoha druzích, které se jedí především k večeři. V přímořských regionech se těší velké oblibě ryby a mořské plody („fruits de mer”), od nejrůznějších mušlí a ústřic, mořských ježků a hvězdic až po humry a langusty.

Restaurace

Ve větších městech naleznete tradiční restaurace (brasseries), nebo menší bistrots, případně cafés, kde dostanete nápoje všeho druhu, sendviče a zákusky. Pokud je provozovna označena jako café-restaurant, podávají se tam i teplá jídla. Na venkově plní roli běžné restaurace auberge (hostinec). V pouličních obchodech (traiteurs) a charcuteries (uzenářství) je možné si koupit jídlo s sebou, ať již studené, nebo teplé. Ve městech najdete čínské, ale i africké, italské či řecké restaurace. Aby byl výčet úplný, i ve Francii najdete provozovny fastfoodových řetězců.

Lze jen doporučit, dát si regionální menu (zpravidla předkrm, hlavní chod a desert) za pevnou cenu mezi 12 a 25 €, což je levnější než jídlo a la carte. Seznámíte se tak s typickými jídly místní kuchyně, aniž byste se trápili s francouzskými názvy francouzských pokrmů, ve kterých se většina cizinců vůbec neorientuje. Vyvěšený ceník musí informovat, zda je v uvedených cenách započtena obsluha (service compris), u menu musí být uvedeno, zda cena zahrnuje i nápoj (boisson comprise) či nikoli (boisson non comprise). Víno se obvykle podává v karafách po čtvrt (quart) nebo půl (demi) litru.Francouzský oběd je obřad, při kterém se nesmí spěchat. Začíná se alkoholickým aperitivem (apéritif) a něčím k zakousnutí (hors d´oeuvres), následuje předkrm (entrée), hlavní chod (plat principal), salát (salade), sýry (fromages), desert či ovoce (desserts, fruits) a na závěr káva a digestiv (café, digestif). K pití se podává nejčastěji víno. Na stole stojí vždy i džbán s vodou.

Zastoupení ČR ve Francii:

Francie – Velvyslanectví Paříž
Velvyslanectví České republiky ve Francii
Ambassade de la République Tcheque
15, Avenue Charles Floquet, Paris 75007
Telefon 00331/40651300, sekretariát vv.-40651301, sekretariát dipl.-40651303, OEÚ-40651315
Fax sekret.dipl.-00331/40651313, OEÚ-40651316, sekret.vv-40651332
E-mail: paris@embassy.mzv.cz
Web: www.mzv.cz/paris
Vedoucí úřadu JUDr. Marie CHATARDOVÁ
Funkce velvyslanec
Působnost úřadu diplomatická a konzulární pro Francouzskou republiku, konzulární pro Monacké knížectví
Časový posun 0 hod.
Provozní hodiny úřadu pondělí – pátek 09.00 – 13.00, 14.00 – 18.00
úřední hodiny pro veřejnost: pondělí – pátek 09.00 – 13.00, 14.00 – 18.00

ZDROJ