O Chlumci se můžeme dočíst poměrně brzo a to v několika listinách datovaných do roku 1235, kde se objevuje jméno Zdeňka z Chlumce. Původně byl Chlumec malým poddanským městem, kde nechyběl kostel zasvěcený Nejsvětější Trojici a na vyvýšeném místě se tyčící šternberská tvrz. Roku 1425 bylo město dobyto a padlo do rukou husitů, což mělo v následujících letech vliv na obyvatele, kteří se odkláněli od katolické církve.

 Postupně došlo k vybudování opevněného vodního hradu a nového kostela. Hrad v průběhu let několikrát vyhořel a s jeho obnovou se nepočítalo, takže chátral. Na jeho místě byl všek vybudován zámek Karlova koruna, který můžete navštívit i dnes. Město se v roce 1547 stává majetkem českého krále, takzvaným komorním městem. Následuje období třicetileté války, kdy byl Chlumec několikrát dobyt a vypleněn procházejícími vojsky, tato doba nebyla nijak přívětivá pro celé české země. Postupně se město vzpamatovává z těchto hrozivých událostí a vrací se do běžného života. Roku 1775 se u Chlumce nad Cidlinou odehráli selské nepokoje. Rebelové z řad sedláků se chystali zaútočit na samotný zámek, ovšem byli poraženi a zahnáni povolaným vojskem do přilehlého rybníka. Sedm jejich vůdců dostalo oprátku, ty méně angažované čekaly nucené práce a zbylé výprask karabáčem. Odtud pochází známé rčení: „Dopadli jak sedláci u Chlumce“

 V 19. století zažívá město poměrně rychlý hospodářský a populační růst. Dochází ke vzniku různých kulturních spolků a zařízení. Tady bych zmínil slavného chlumeckého rodáka autora mnoha divadelních her Václava Klimenta Klicperu. Chlumecko má dlouhou tradici rybníkářství, první zmínky sahají do 15. století a v okolí města najdete velké množství rybníků, které i dnes slouží k chovu ryb, ale i sportovnímu rybolovu. Nejznámější je určitě ten žehuňský.